CELOZRNNÉ TĚSTOVINY
Celozrnné těstoviny mohou mít pozitivní vliv na glykémii u lidí s Diatebetem 1. typu díky svému nižšímu glykemickému indexu (GI) ve srovnání s běžnými těstovinami z rafinované mouky. Glykemický index měří, jak rychle potravina zvyšuje hladinu krevního cukru po její konzumaci. Potraviny s nižším GI způsobují pomalejší a stabilnější nárůst glykémie.
Nižší glykemický index - celozrnné těstoviny mají nižší GI, což znamená, že se sacharidy z těchto potravin vstřebávají pomaleji a méně výrazně zvyšují hladinu krevního cukru. To je důležité pro udržení stabilnější glykémie po jídle.
Vysoký obsah vlákniny - celozrnné těstoviny obsahují více vlákniny, která dále zpomaluje trávení a vstřebávání sacharidů, což přispívá k lepší kontrole glykémie.
Nutriční přínosy - kromě nižšího GI obsahují celozrnné těstoviny více vitamínů, minerálů a antioxidantů ve srovnání s rafinovanými těstoviny, což může přispět k celkovému zdraví, což je důležité nejen pro lidi s diabetem.
Praktický tip: Kombinace celozrnných těstovin s bílkovinami (např. maso, ryby, vejce, mléčné výrobky...) a zdravými tuky (např. olivový olej, avokádo, mandle...) může dále zpomalit vstřebávání sacharidů a stabilizovat glykémii.
Navíc, těstoviny z Mlýna jsou vařené během několika pár minut (do 5 minut) a jsou výborné na chuť ;-)
Těstoviny jsou vyráběné tradičním způsobem v mlýně v Oudoleni. Mlýn byl v Oudoleni postaven na místě, kde stál předtím obytný dům s pilou a olejnou. Žádost o stavbu mlýna dal vrchnosti místní rychtář a rychtáři okolní v roce 1843, zmínka o prvním mlynáři na oudoleňském mlýně se datuje k roku 1869.
Alois Kryštofek (původem z Kyšperka) kupuje mlýn v Oudoleni v roce 1913, mlynářskému řemeslu se ještě předtím věnoval v Písečné u Žamberku ve mlýně zvaný šuškovský. V roce 1926 přebírá mlýn po otci syn Alois s ženou Aloisií, v letech 1941 – 1946 staví svépomocí mlýn nový, za plného provozu mlýnu původního. Z původního mlýnu se dochovala pouze část mlýnského kamene, kterou nyní najdete před mlýnem. Mlelo se tu žito a pšenice.
Mlýn byl v roce 1948 znárodněn, nejdříve byl ve správě Hospodářského družstva v Chotěboři, poté patřil národnímu podniku Pardubické mlýny a pekárny a nakonec koupilo mlýn Jednotné zemědělské družstvo Oudoleň. Po nějakou dobu pracují Alois Kryštofek spolu se synem Aloisem ve mlýně jako zaměstnanci. Po čase oba přechází od bílého mlynářského řemesla k řemeslu černému a pracují pro geologický průzkum v dolech v Ostravě. V obsluze mlýna je vystřídala Jiřina Kryštofková, jako zaměstnankyně Pardubických mlýnů a pekáren. Později, když už byla v důchodu a správu mlýna převzalo místní JZD, zde šrotovala obilí pro jeho potřebu.
Po revoluci se stal Alois Kryštofek prvním starostou obce Oudoleň a mj. žádá o vrácení mlýna zpět do osobního vlastnictví. Jeho žádosti bylo vyhověno a v roce 1991 je oudoleňský mlýn první, který byl pro revoluci navrácen jeho původním majitelům. Alois Kryštofek spolu se synem Jiřím dali mlýn postupně do pořádku, aby se mohl opět vrátit do plného provozu. Od roku 1996 je zdejším mlynářem Jiří Kryštofek, který tak nadále rozvíjí rodinnou tradici a jeho přičiněním mlýn funguje dodnes.
Od roku 2020 ve mlýně také aktivně působí Jiří Kryštofek mladší.
